Co kdyby dnes Zemi zasáhl asteroid o velikosti toho, který vyhubil dinosaury?
Jak by taková událost probíhala z hlediska atmosférických jevů? Jaké by byly následky pro klima, biosféru a civilizaci? A co vůbec víme o impaktních událostech a naší schopnosti se jim bránit?
Fyzikálně podložené „co kdyby“ přednášky mají zvláštní sílu. Radka Kellnerová z Ústavu termomechaniky AV ČR v této přehledné a svižné přednášce propojuje meteorologii, klimatologii, astronomii i historii Země, aby přiblížila, co se stalo před 66 miliony lety – a co by se stalo dnes, kdyby se podobná událost zopakovala.
📌 Přednáška zazněla na Noci Jurije Gagarina 2025 ve spolupráci Fyzikálního ústavu AV ČR a Pátečníků.
🌍 Dozvíte se například:
– jak velký asteroid způsobil vyhynutí dinosaurů (a proč byl zásah tak ničivý),
– co by udělal podobný dopad dnes – a v čem by byl horší (či mírnější),
– jak vypadá modelování impaktní události v atmosféře,
– jak rychle by se změnila teplota, proudění, výpar nebo oblačnost,
– co by mohlo být pro lidstvo ještě fatálnější než samotná exploze.
👩🔬 Radka Kellnerová vystudovala fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Specializovala se na meteorologii a klimatologii na Katedře fyziky atmosféry a následně tam dokončila doktorské studium. Pracuje v Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR v Laboratoři aerodynamiky prostředí. Stala se navíc i lektorkou pilotů a dispečerů pro leteckou meteorologii. Obecně ráda cestuje (především po horách), a proto se zúčastnila charitativního projektu výuky vědců v Malém Tibetu v Himálajích.
🌟 Pokud vás video zaujalo, dejte odběr, lajk nebo komentář – pomáháte nám tím šířit vědecké poznání dál.
➡️ Odběr či lajk videa nám velmi pomůže
➡️ Přispět můžete i finančně:
– YouTube SuperThanks nebo SuperChat
– kampaň na Startovači
– nebo přímo na účet: 2501062313/2010 (IBAN CZ7220100000002501062313)
—
Noc Jurije Gagarina
Před 64 lety započala éra pilotované kosmonautiky, ale současně i éra robotického výzkumu vesmíru! Kam jsme se dostali od dob prvních meziplanetárních sond a na jakých misích se dnes podílejí i čeští vědci a vědkyně? Nenechte si 12. 4. 2025 ujít sérii přednášek o výzkumu vesmíru na letošní Noci Jurije Gagarina. Čekají nás přednášky Martina Feruse, Ivany a Jana Ebrových, Davida Píši a Radky Kellnerové a společná diskuse.
Začínáme v 15:00 v sále Adély Kochanovské na FZU AV ČR (Pod Vodárenskou věží 3, Praha 😎. Akce je zdarma, prosíme ale o registraci: https://rezervace.fzu.cz/exkurze.offer/view-133/
Co kdyby dnes Zemi zasáhl asteroid jako ten, co vyhubil dinosaury?
Shrnutí by ChatGPT 4o
Před 66 miliony let zasáhl Zemi obří asteroid, který způsobil vyhynutí tří čtvrtin všech živočišných druhů včetně dinosaurů. Co kdyby se podobná událost stala dnes? Jak by se projevila? A jak by na ni zareagovalo naše klima, atmosféra – a civilizace?
Radka Kellnerová ve své přednášce z Noci Jurije Gagarina 2025 přibližuje, co dnes víme o dopadech obřích těles na Zemi a jak by taková událost vypadala v kontextu současného světa. I když není planetární vědkyní, díky své odbornosti v oblasti proudění v atmosféře a letecké meteorologie umí věcně a srozumitelně popsat fyzikální mechanismy, které by se při takové srážce odehrály.
Nejde jen o výbuch
Dopad asteroidu o velikosti 10 kilometrů (tedy podobného tělesa, jaké vytvořilo kráter Chicxulub) by nebyl jen ohromnou explozí. Ve hře jsou tepelné pulzy, seismické vlny, tsunami, globální požáry, a především změny v atmosféře.
Když dojde k dopadu, do vzduchu se uvolní obrovské množství prachu, aerosolu a oxidů síry. Tyto látky mohou zásadně snížit průnik slunečního záření, což vede k prudkému ochlazení – tzv. impaktní zimě. Zároveň však může dojít k výraznému ohřevu ve vyšších vrstvách atmosféry a narušení stratosférického proudění.
Změny klimatu, které nepřežijeme
Přednáška se věnuje konkrétním modelům, které ukazují, co by následovalo po dopadu. Snížení teplot o desítky stupňů Celsia v některých oblastech, narušení hydrologického cyklu, zhroucení zemědělství a rozsáhlé kyselé deště. Kellnerová upozorňuje, že i bez přímého zásahu by většina lidské civilizace dopad pocítila v důsledku ekosystémového kolapsu.
Zároveň popisuje, co všechno dokážeme dnes díky klimatickému modelování odhadnout – a kde končí hranice jistoty. Pracuje se scénáři, které kombinují výpočty s historickými analogiemi. A přiznává, že mnoho faktorů zůstává nejistých, zejména reakce biologických systémů.
Připravenost (ne)existuje
V závěru se přednáška dotýká i toho, co by bylo možné dělat. Ukazuje se, že ačkoliv máme dnes detekční systémy a částečné plány pro odklon asteroidů, proti tělesu této velikosti nemáme zatím reálnou obranu – pokud by bylo objeveno jen několik měsíců před dopadem.
Přednáška tak není apokalyptickým varováním, ale věcnou úvahou nad tím, co všechno je v sázce, a proč se výzkum atmosférických důsledků vesmírných událostí netýká jen geologie, ale i klimatologie a bezpečnostních strategií.
