V minulém pokračování jsme se přenesli z Říma třetího století před kř. letopočtem daleko na východ, do Iránu minus šestého století, kde tehdy vznikla Achaimenovská veleříše Perská, ve své době největší stát světa všech dob.

Veleříše Perská byla po dvou stech padesáti letech dobyta Alexandrem Velikým, jehož stát si Alexandrovi vojevůdci po jeho smrti mezi sebou rozdělili. Tak vznikl tzv. helenistický svět, a ten byl v následujících třech stoletích postupně pohlcován novou říší Parthskou, založenou kočovným národem Parnů, sídlících v dnešním Kara Kumu(tedy nikoliv Parthů), jejichž jméno ale vzápětí Parnové převzali.

Tak se helenistický svět, skládající se ze tří hlavních velmocí(říše Seleukovců v Asii, říše Ptolemaiovců v Egyptě a říše Antogonovcú s centrem v Macedonii), a z dalších několika desítek menších států, ocitl mezi Parthii a Římem jako mezi kladivem a kovadlinou. Parthové a Římané spočátku o své existenci navzájem nevěděli.