Jsme velmi rádi, že vám můžeme zprostředkovat vzpomínky zakladatele Pátečníků, fyzika, popularizátora a skeptika Pavla Vachtla.
Jak a kde to začalo
Úplné prapočátky dnešních Pátečníků byly skromné, komorní a nepříliš organizované. Šlo o spontánní akce několika nadšenců, působících v oblasti popularizace vědy a jejich přátel a známých. Prvotní impuls vzešel někdy v roce 2000 z Antikvariátu odborné literatury Universum, okruhu autorů kolem prvního českého internetového deníku Neviditelný pes a samozřejmě také z řad členů Českého klubu skeptiků Sisyfos. Tyto okruhy lidí se navzájem velmi překrývaly, lidé z nich se navzájem často potkávali a předávali si navzájem informace. Sisyfos tehdy příliš nedělal obecně osvětové a “pozitivní” populárně-vědecké přednášky (zaměřoval se z valné většiny na kritiku pseudověd, což je jeho hlavním posláním) a tedy zde byla viditelná poptávka po tomto druhu přednášek. Tato poptávka, jak se zdá, přetrvala dodnes.
Neznám už přesné datum první přednášky, ale prvních několik populárně-vědeckých přednášek volného či “osvětového” střihu v tomto rámci se odehrálo v mém Antikvariátu odborné literatury Universum, který se v letech 1999-2000 nacházel v pronajaté místnosti v přízemí budovy Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN v ulici Ke Karlovu 2, přímo naproti Fyzikálnímu ústavu MFF UK, který sídlí na adrese Ke Karlovu 5 (později v letech 2000-2001 antikvariát sídlil v nedaleké budově VFN Na Bojišti 1). Přednášky v antikvariátu se konaly vždy ve středu večer, po skončení jeho otevírací doby, a proto se pro jejich návštěvníky i samotné přednášky vžil neformální název “Středníci”, podle zjevné analogie s Čapkovými předválečnými Pátečníky, kteří se zase scházeli jak známo v pátek.
Mezi úplně prvními přednášejícími Středníků byli např. lékař a neurolog profesor Josef Faber, mj. odborník na epilepsii a EEG, dále spisovatel a šéfredaktor Neviditelného psa Ondřej Neff, který prezentoval úvahy o vztahu sci-fi, fenoménu UFO a případných mimozemšťanů, a také mezinárodní korespondent Českého Rozhlasu a novinář Jan Jůn, který se zabýval budoucím výzkumem Marsu kosmickými sondami i případnými lety lidí na tuto planetu. Důležitou úlohu při organizaci prvních týdnů či měsíců přednášek hrála výtvarnice a publicistka Jita Splítková, která v té době byla mj. zástupkyní šéfredaktora Neviditelného psa, ale také autorkou fyzických předmětů, předávaných po řadu let v rámci udělování cen Sisyfa Bludný balvan.
Jak se ze Středníků stali Pátečníci
Jak už bylo řečeno, přednáškový cyklus Středníci byl ze začátku spíše neformální a komorní nadšeneckou akcí, navíc pořádanou v poměrně malé místnosti, kam se vešlo a kam chodilo zhruba 15-20 posluchačů. Přesto začal brzy nabalovat další iniciativní lidi, jelikož ve svém zakladatelském kódu měl naprostou otevřenost směrem k jakýmkoliv zajímavým lidem a zajímavým tématům z okruhu vědy. Jedním z významných tahounů cyklu se ve světle dalšího vývoje stal ing. Rudolf Battěk, sociolog a politolog, který se v té době (r. 2000) stal jedním ze zakladatelů Společenskovědní sekce Sisyfa, která měla podobnou ambici, tj. rozšířit rozsah přednášek Sisyfa do nových oblastí, především tedy filosofických a humanitních, přesto i nadále s vědou souvisejících. Dalším důležitým motorem přednášek se po dalších více než 12 let stal PhDr. Zdeněk Pokorný – filosof, historik vědy a předseda Společenskovědní sekce. Nemluvě o dalších cca 30 stálých návštěvnících následujících přednášek a diskusí.
Někdy v průběhu roku 2000 se působiště Středníků díky kontaktům Rudolfa Battěka přemístilo z antikvariátu Universum do Českého centra Mezinárodního PEN klubu, které v té době sídlilo na Můstku, nedaleko východu stanice Metra Můstek (o řadu let později se přestěhovalo do budovy Národní knihovny – Klementina). Zároveň se změnil termín schůzek – ze středy na pátek, čímž došlo i ke změně názvu celé aktivity. První schůzky Pátečníků v r. 2000 se odehrávaly ve znamení kolektivního čtení a analýzy či diskuse některých filosofických textů, např. knih Jiřího Krupičky, obhajujících racionalitu v postmoderním světě. Brzy také opět došlo na plnohodné přednášky odborníků, např. prof. Pavla Materny o logice a Popperovi nebo arabisty Eduarda Gombára o situaci v arabském světě. Ale to už jsou vlastně poměrně známí Pátečníci, jejichž stopa a historie byla v rámci Sisyfa celkem dobře zaznamenána.
