Ne vždy je nutné vylučovat smyslově názorné představy z moderní fyziky. Ukazuje se, že to ale v některých případech možné je a lze tak získat zajímavé informace. Modifikace Diracovy teorie spinu připuštěním singulárních řešení jeho rovnice (a tedy vybočením z rámce ortodoxní kvantové mechaniky) umožňuje názorně objasnit povahu spinu, jeho klasický polní a současně kvantový obsah . Výsledkem je plausibilní důkaz tvrzení, že vlastní mechanický moment elektronu (spin) vzniká rotací klasického (Coulombova) pole a přispívá k němu navíc jeho „vnitřní“ rotační stav, svou povahou kvantový.
Kvantová mechanika popisuje chování mikroobjektů při měření (určování poloh a hybností) a predikuje výsledky jejich vzájemné interakce (rozptyly). Koreluje údaje o stavu objektu před a po měření a bez smyslově názorných představ o fyzikální povaze jevů, v daném případě spinu, se obejde. Akceptování takového stanoviska jako základního paradigmatu teoretické fyziky definujeme (pro potřeby této prezentace) jako fyzikální pozitivismus. Překročení jeho hranic navrhovaným způsobem využívá opomíjený fakt klasické elektrodynamiky (nenulový moment hybnosti superpozice statického elektrického a magnetického pole), ale zobecnění předkládaného (semi-kvantového) modelu elektronu na případy jeho interakce s jinými fyzikálními objekty je natolik obtížné (ne-li nemožné), že exkurze za hranice fyzikálního pozitivismu není příliš plodná a obecně akceptována patrně nebude.
Místo konání: PEN-klub, Praha 1, Klementinum 190 v prostorách Národní knihovny ČR (dříve Univerzitní knihovna).
Upozornění: Od účastníků vybíráme po dvacetikoruně, můžete-li přispět více, budeme Vám vděčni. Peněz užíváme k úhradě pronájmu PEN-klubu.
