V současné době dominuje pilotovaným kosmickým letům a výzkumu v podmínkách mikrogravitace na nízké oběžné dráze trvale osídlená Mezinárodní kosmická stanice. S dalekým odstupem je to pak čínská stanice TG-2 a občas vypuštěné jednorázové nepilotované návratové družice řady Foton, Bion, Shijian či malé družice spadající spíše, než do kategorie vědeckých, mezi technologické a studentské. O nutnosti zachovat na nízké oběžné dráze pilotovanou infrastrukturu pro pokračování dosavadního výzkumu není třeba diskutovat. Doprava a zajištění této infrastruktury však přejde v příští dekádě pravděpodobně z velké míry na soukromé společnosti. Kosmické agentury se tak nyní dívají dále a plánují pilotované výpravy a dlouhodobé pobyty člověka ve větší vzdálenosti než je nízká oběžná dráha kolem Země. Stěžejní část agenturního výzkumu a vývoje se přesouvá do oblasti v blízkosti Měsíce, kde v příštím desetiletí vznikne nová mezinárodní kosmická stanice. Na ní bude pokračovat dlouhodobý výzkum vlivu kosmického prostředí na člověka včetně vlivu záření. Člověk je u pilotovaných kosmických letů stěžejní, kritický, ale také v mnoha ohledech slabý článek. Kosmická stanice u Měsíce bude sloužit také k ověření technologií pro následné cesty na povrch Měsíce a k Marsu. V současné době je rozpracováno několik plánů na stavbu stanice se zapojením NASA, Roskosmosu, ESA a JAXA.
Michal Václavík studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Nebeská mechanika a kosmické prostředí a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem sdružení Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2007 od současnosti působí ve výboru tohoto občanského sdružení. V České kosmické kanceláři pracuje od roku 2008 a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 do roku 2011 byl poradcem a od roku 2013 je hlavním delegátem české delegace v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy. Od roku 2009 je hlavním delegátem české delegace do Vědecko-technického poradního výboru Programové rady ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy. V letech 2010 až 2012 byl odborným poradcem české delegace na zasedáních Vědeckotechnického podvýboru a Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS). Od roku 2011 je členem dvou expertních skupin Pracovní skupiny OSN pro dlouhodobou udržitelnost kosmických aktivit. Aktivně se podílí na rozvoji iniciativy HSTI, která je součástí Programu OSN o kosmických aplikacích a je zaměřena na využívání Mezinárodní kosmické stanice (ISS), mezinárodní spolupráci, využití ISS pro vzdělávací a popularizační účely a budování kapacit pro vzdělávání a výzkum v oblasti mikrogravitace. Od roku 2012 je členem Českého výboru PRODEX, který je určen k vyhodnocování návrhů na financování vědeckých projektů z programu ESA PRODEX. V roce 2013 se stal prvním českým členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Facebooková událost zde: https://www.facebook.com/events/1092330567538680/
Místo konání: Budova Přírodovědecké fakulty UK, Viničná 7, tentokrát budeme opět v posluchárně B7 (posluchárna zoologie)! Posluchárna se nachází ve druhém patře přímo proti hlavnímu schodišti.
Po přednášce následuje neformální část diskuze v restauraci Na Křižovatce (Uterus). Restaurace se nachází na rohu ulic Kateřinská, Lipová a Viničná.
Milí Pátečníci.
I tentokrát se sejdeme na Přírodovědecké fakultě UK. Opět Vás prosím, abyste přišli včas, tedy na 17:00.
Po přednášce následuje neformální část diskuze v restauraci na Křižovatce (Uterus). Restaurace se nachází poblíž budovy fakulty na rohu ulic Viničná, Kateřinská a Lipová.
Další pátek, tedy 12. května přivítáme pana doktora Jiřího Grygara, který s námi probere ceny IG Nobela.
A to je od nás pro tuto chvíli všechno.
S přáním hezkého dne.
Vítězslav Škorpík
