Mise dvou sond ExoMars jsou pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) prestižní záležitostí. Start první mise proběhl úspěšně 14. března 2016 a jejím úkolem bude zkoumat složení atmosféry Marsu, zejména pak zastoupení stopových prvků a ověření technologií měkkého přistání na povrchu. Druhá mise byla původně naplánována na rok 2018, ale souhra okolností přinutila ESA k jejímu odložení na rok 2020. Na povrch Marsu sonda dopraví rover vybavený analytickou laboratoří pro hledání známek minulého či současného života. Mise ExoMars 2018/2020 tak nyní prožívá své kritické okamžiky, způsobené technickými obtížemi i manažerskými pochybeními. V průběhu loňského roku byly taky aktualizovány plány světových kosmických agentur na misi návratu vzorků z povrchu Marsu, která je známa pod názvem Mars Sample Return (MSR). Nahlédněme tedy společně do zákulisí přípravy obou misí ExoMars a mise MSR a seznamme se s detaily, které nebyly nikdy v této šíři veřejně publikovány.
Michal Václavík studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Nebeská mechanika a kosmické prostředí a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem sdružení Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2007 od současnosti působí ve výboru tohoto občanského sdružení. V České kosmické kanceláři pracuje od roku 2008 a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 do roku 2011 byl poradcem a od roku 2013 je hlavním delegátem české delegace v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy. Od roku 2009 je hlavním delegátem české delegace do Vědecko-technického poradního výboru Programové rady ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy. V letech 2010 až 2012 byl odborným poradcem české delegace na zasedáních Vědeckotechnického podvýboru a Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS). Od roku 2011 je členem dvou expertních skupin Pracovní skupiny OSN pro dlouhodobou udržitelnost kosmických aktivit. Aktivně se podílí na rozvoji iniciativy HSTI, která je součástí Programu OSN o kosmických aplikacích a je zaměřena na využívání Mezinárodní kosmické stanice (ISS), mezinárodní spolupráci, využití ISS pro vzdělávací a popularizační účely a budování kapacit pro vzdělávání a výzkum v oblasti mikrogravitace. Od roku 2012 je členem Českého výboru PRODEX, který je určen k vyhodnocování návrhů na financování vědeckých projektů z programu ESA PRODEX. V roce 2013 se stal prvním českým členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Pozor!!! Přednášející si nepřeje nahrávání přednášky. Všem, kteří chtějí přednášku vidět doporučuji přijít, záznam s jistotou nebude!!!
Místo konání: Budova Přírodovědecké fakulty UK, Viničná 7, zoologická posluchárna B7.
Po přednášce následuje neformální část diskuze v restauraci Creative Tree Pub.
Milí Páteníci.
I tentokrát se sejdeme na Přírodovědecké fakultě UK a po přednášce se přesuneme do Creative Tree Pubu.
Opět Vás prosím, abyste přišli včas, tedy na 17:00.
Příští týden se zaměříme na historii. S Petrem Tolarem se podíváme na Československé legionáře v letech 1914-1920.
A to je od nás pro tuto chvíli všechno.
S přáním hezkého dne.
Vítězslav Škorpík