Kognitivní robotika je velmi dynamicky se rozvíjející obor. V posledních letech jsme zaznamenali obrovský posun ve strojovém učení. Díky stále větším výpočetním možnostem a obrovským datasetům kombinovaným s hlubokými neuronovými sítěmi se na téměř lidskou úroveň dostalo rozpoznání lidského jazyka i zpracování obrazu. Roboti získávají umělou kůži nebo taktilní sensory na prstech. Mnozí z vás možná viděli úžasné pohybové schopnosti robotů jako Atlas z Boston Dynamics. Tyto obrovské pokroky ve schopnostech zpracování zvuku, obrazu, motoriky, i haptické informace, umožňují vytvořit roboty, kteří budou lidem příjemnými společníky, kteří budou schopni vnímat, reagovat, interagovat a učit se nové informace. Oproti robotům, kteří byli v minulosti vždy vytvářeny pro jeden účel (např. robotický vysavač), moderní robotika se snaží pracovat na tom, aby byl robot schopný vykonávat nejrůznější úlohy. K tomu, aby se mohl učit od lidí, musí skutečně chápat význam jednotlivých činností a slov. V přednášce se primárně zaměřím na to, jak se u nás snažíme naučit roboty komunikovat tak, aby skutečně chápali, co je jim říkáno. Pokud řekneme robotovi „Posuň židli dopředu“, nebo „posuň červenou kostku ke kouli“, jedná se z našeho pohledu o jasný úkol, pro robota to ale není tak jednoduché. Stejně jako dítě se musí napřed naučit rozpoznat, co které slovo ve větě znamená a jak ho vztáhnout k situaci, kterou zrovna před sebou vidí. Stejně jako malé dítě vám na začátku nebude rozumět, nebo bude často chybovat, tak se i robot musí z více a více příkladů naučit porozumět skutečnému významu toho, co po něm chceme. Učí se pomocí příkladů, zpětné vazby od okolí, ale i vlastním zkoušením a zkoumáním toho, jaký efekt mají různé akce.
