Pokroky strukturní biologie umožňují nahlédnout nečekané souvislosti mezi strukturou a funkcí na molekulární urovni fungování živých soustav. Syntetická biologie pak dokáže těchto poznatků využít pro racionální design inovovaných forem života. Přednáška se bude věnovat geometrii živého, biomolekulárním strojům, bude tematizovat to, kde končí self assembly a kde začíná život.
Jan Černý vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1993 obor molekulární biologie a genetika. Během doktorského studia (1994-1998) na PřF UK v Praze (obor imunologie) se v laboratoři Prof. Václava Hořejšího (Ústav molekulární genetiky) věnoval studiu membránových mikrodomén. Dnes se zabývá popisem molekul a jejich asociací v membránách leukocytů s důrazem na membránové receptory a proteiny signalizačních kaskád, využitím malých organických molekul ke studiu endosomálního systému, studiem biologických aktivit sekundárních metabolitů bakterií a hub. Využívá MHCII-EGFP knock-in myš jako model pro studium dynamiky endosomálního systému a lokalizace profesionálních antigen-presentujících buněk in situ, in vivo.
