Co se stane, když se srazí galaxie? A co vlastně znamená „největší srážka ve vesmíru“ – jde o událost v dávné minulosti, nebo něco, co může ovlivnit i naši budoucnost? Přednáška Ivany Ebrové a Jana Ebra, vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ukazuje, že vesmír je bouřlivější, než si většina lidí myslí.
Ivana Ebrová je profesí astronomka. Pomocí simulací modeluje srážky galaxií a analyzuje je. Na základě výsledků těchto analýz potom dokáže najít jejich následky na snímcích z velkých dalekohledů a odhalit tím, jak bouřlivá historie dané galaxie byla.
Jan Ebr, původně částicový fyzik, dnes spravuje síť robotických dalekohledů a dlouhodobě přednáší astronomii na vysoké škole. Obecně rád předává své znalosti a nadšení pro vědu.
Po 20 letech společného života se oba sešli na jednom pracovišti ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, kde kromě výzkumu společně pořádají řadu popularizačních akcí.
V přednášce se dozvíte:
– jak probíhají srážky galaxií a co po sobě zanechávají,
– proč nejsou tak katastrofické, jak by se mohlo zdát,
– co dělají české týmy ve výzkumu těchto extrémních událostí,
– jak lze díky modelům a pozorování odhalit dávnou historii galaxií,
– jak spolu astrofyzika a částicová fyzika tvoří fascinující obraz vesmíru.
🛰️ Přednáška zazněla v rámci akce Noc Jurije Gagarina 2025 ve spolupráci Pátečníků a Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU), která připomíná výročí prvního letu člověka do vesmíru.
📚 Klíčová slova pro zájemce o astronomii a kosmologii:
galaxie, srážky galaxií, temná hmota, tvar galaxií, astrofyzika, robotické dalekohledy, modelování galaxií, gravitační interakce, simulace vesmíru, kosmologie, vesmírné kolize, FZU AV ČR, Noc Jurije Gagarina, česká věda, popularizace astronomie
🌌 Zajímá vás vesmír? Nenechte si ujít další přednášky na našem kanále, například:
📽️ Julie Nekola Nováková: Jak poznáme, že jsme našli život mimo Zemi? https://www.youtube.com/watch?v=f8xbtCAIXDU
🎞️ Petra Hyklová: Astronomie od Stonehenge k Ptolemaiovi https://www.youtube.com/watch?v=DFHhO4V_fiY
📽️ Martina Boháčová: Svět nejvyšších energií https://www.youtube.com/watch?v=zG4TkRLbhbE
🎞️ Tomáš Petrásek: V džungli exoplanet https://youtu.be/xt1B8Ko25ao
📽️ David Heyrovský: Vznik a vývoj struktur ve vesmíru https://youtu.be/pUDR5KKF6NU
🎞️ Petra Hyklová: Byla (nebyla) jednou jedna planeta https://www.youtube.com/watch?v=wkPGOnhqZmA
📽️ Miroslav Havránek: Infračervená astronomie s Webbovým dalekohledem https://youtu.be/q5d3QzktPW4
🎞️ Michal Švanda: Slunce zblízka https://youtu.be/HCaIh4WIJGQ
📽️ Michal Malinský: O budoucnosti hmoty https://youtu.be/R-MDwieQNjk
🎞️ Lenka Zychová: Role kosmického počasí v historii https://youtu.be/GRRT7AnXO_4
📽️ Marek Skarka: Proměnné hvězdy https://youtu.be/PQ2lY4osS_c
🎞️ Miroslav Bárta: Exkurze do moderní radioastronomie https://youtu.be/b6eIgDG19-A
📽️ Miloslav Špecián: Setkání s ‚Oumuamua https://youtu.be/cUMetPpkWRM
🎞️ Petr Kabáth: Moderní astronomické observatoře nejen v Chile https://youtu.be/yv3rLl5ZX70
📽️ Jiří Mikšovský: Atmosféry extraterestriálních planet https://youtu.be/EtviDG0Iick
🎞️ Martin Gembec: Barvy vesmíru https://youtu.be/XxuA0n2EScQ
📽️ David Heyrovský: Temná hmota ve vesmíru https://youtu.be/GLUvkL4d8ok
🎞️ Michal Bursa: Černé díry — jak se na to přišlo? https://youtu.be/xi_1G9dCBe0
Chcete-li nás podpořit:
➡️ odběr nebo lajk videa nám velmi pomůže
➡️ přispět můžete i finančně:
– YouTube SuperThanks nebo SuperChat
– kampaň na Startovači
– nebo přímo na účet: 2501062313/2010 (ze zahraničí: IBAN CZ7220100000002501062313)
📌 Více informací o našich přednáškách najdete na webu: https://www.patecnici.net
—
Noc Jurije Gagrina 2025
Před 64 lety započala éra pilotované kosmonautiky, ale současně i éra robotického výzkumu vesmíru! Kam jsme se dostali od dob prvních meziplanetárních sond a na jakých misích se dnes podílejí i čeští vědci a vědkyně? Nenechte si 12. 4. 2025 ujít sérii přednášek o výzkumu vesmíru na letošní Noci Jurije Gagarina. Čekají nás přednášky Martina Feruse, Ivany a Jana Ebrových, Davida Píši a Radky Kellnerové a společná diskuse.
Začínáme v 15:00 v sále Adély Kochanovské na FZU AV ČR (Pod Vodárenskou věží 3, Praha 😎. Akce je zdarma, prosíme ale o registraci: https://rezervace.fzu.cz/exkurze.offer/view-133/
Největší srážky ve vesmíru: Když se srazí galaxie
Shrnutí by ChatGPT 4o
Na první pohled působí vesmír klidně – jako tiché, nehybné divadlo hvězd. Jenže ve skutečnosti jde o neustále se měnící a dynamické prostředí, kde dochází k procesům, které by v měřítku lidského světa znamenaly naprostou zkázu. Jedním z nich jsou srážky galaxií – obří události, které mění podobu vesmíru.
Astrofyzička Ivana Ebrová a částicový fyzik Jan Ebr přibližují tento fenomén z různých pohledů: od simulací a pozorování po popularizační komentáře o tom, co vlastně taková srážka znamená a jak probíhá.
Co se vlastně srazí?
Galaxie nejsou kompaktní tělesa, ale složité struktury tvořené hvězdami, plynem a temnou hmotou. Když se „srazí“ dvě galaxie, znamená to, že jejich hmotná rozložení se gravitačně ovlivní, deformují a nakonec se často spojí v nový útvar. Hvězdy se většinou nesrazí přímo – ale jejich pohyb a gravitační vztahy se zásadně změní.
Díky simulacím můžeme dnes velmi přesně zobrazit, jak takové srážky vypadají, a porovnávat je s reálnými snímky z dalekohledů. Ivana Ebrová ukazuje, jak pomocí výpočetních modelů dokáže analyzovat tvar galaxií, výtrysky hmoty, slapové chvosty a další projevy interakcí, které prozrazují, jaká byla jejich minulost.
Co z toho má částicový fyzik?
Jan Ebr do přednášky vnáší propojení s oblastí částicové fyziky a komentuje přístupy, které obě oblasti spojují: důraz na modelování, zpracování dat, vizualizaci a komunikaci se světem. Připomíná, že i v tak „velkém“ tématu, jako jsou galaxie, můžeme hledat paralely s mikrosvětem.
Oba přednášející přibližují celý fenomén populárním jazykem, bez zbytečné technické náročnosti, ale s důrazem na to, co dnes víme o vývoji galaxií, a jak se česká věda podílí na tom, abychom tomu porozuměli lépe.
Co by se stalo, kdyby…?
Přednáška nezůstává jen u výkladu. Autoři pokládají i hypotetické otázky: co by se stalo, kdyby se srazila Mléčná dráha s jinou galaxií? (Mimochodem, stane se to – s galaxií Andromeda, přibližně za 4 miliardy let.) Jak by vypadala obloha? A jak to poznáme dopředu?
Celý výklad je kombinací humoru, vědeckého obsahu a nadšení pro vesmír. Ukazuje, že i složité jevy lze podat způsobem, který zaujme široké publikum – od studentů po fanoušky astrofyziky.
