Jak funguje naše hvězda – a co o ní zatím (ne)víme?
Evropská kosmická sonda Solar Orbiter je jedním z nejambicióznějších projektů současné kosmonautiky. Zaměřuje se na Slunce a jeho aktivitu: sluneční vítr, magnetické pole, koronální výrony i cykly, které ovlivňují dění na Zemi.
David Píša z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR v této přednášce představuje nejen vědecký význam mise Solar Orbiter, ale i českou stopu na palubě – včetně přístrojů, na kterých se podíleli naši odborníci. Přednáška spojuje špičkový výzkum se srozumitelným výkladem fyziky Slunce.
📌 Přednáška zazněla na Noci Jurije Gagarina 2025 ve spolupráci Fyzikálního ústavu AV ČR a Pátečníků.
🔭 Dozvíte se:
– proč je Slunce tak „aktivní“ a jak ho zkoumat zblízka,
– co je sluneční vítr a jak ovlivňuje Zemi i techniku,
– jak Solar Orbiter pořizuje nejdetailnější snímky Slunce vůbec,
– jakou roli hrají české týmy ve vývoji vesmírných přístrojů,
– co všechno jsme díky misi už zjistili – a co zůstává záhadou.
👨🚀 David Píša obdržel svůj doktorský titul na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a Université d’Orléans ve Francii v oboru kosmická fyzika. Během svého studia se věnoval výzkumu elektromagnetických vln spojených se seismickou aktivitou pozorovaných družicemi z blízkého kosmu. V rámci postdoktorandské stáže na University of Iowa v USA byl součástí týmu, který se věnoval studiu měření plazmových a radiových vln v soustavě planety Saturn pozorovaných sondou Cassini. V současné době je vědeckým pracovníkem na oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a věnuje se mimo svoji vědeckou činnost zaměřenou na výzkum plazmových a radiových vln ve Sluneční soustavě také pozemní podpoře vlnových analyzátorů na evropských sondách Solar Orbiter a JUICE. Je držitelem URSI Young Scientist Award a Prémie Otto Wichterleho. Aktivně popularizuje výzkum Sluneční soustavy a dalších vědeckých oborů skrze projekt Science to Go!
📚 Klíčová slova pro zájemce o fyziku a kosmonautiku:
Solar Orbiter, Slunce, sluneční vítr, koronální výrony, heliosféra, magnetické pole Slunce, kosmická fyzika, kosmonautika, ESA, vesmírné mise, český výzkum ve vesmíru, David Píša, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, popularizace vědy, Noc Jurije Gagarina
🌟 Dejte like, komentář nebo odběr – pomáháte tím šířit kvalitní vědecký obsah dál.
➡️ Přispět můžete i finančně:
– YouTube SuperThanks nebo SuperChat
– kampaň na Startovači
– nebo přímo na účet: 2501062313/2010 (IBAN CZ7220100000002501062313)
📌 Další přednášky najdete na https://www.patecnici.net a pokud vás zajímají další přednášky z naší Sluneční soustavy, několik bychom jich pro vás měli:
Petra Hyklová: Byla (nebyla) jednou jedna planeta https://www.youtube.com/watch?v=wkPGOnhqZmA
Michal Švanda: Slunce zblízka https://youtu.be/HCaIh4WIJGQ
Miloslav Špecián: Setkání s ‚Oumuamua https://youtu.be/cUMetPpkWRM
Marie Běhounková: Co víme o nitru Jupiterových měsíců https://youtu.be/s6q0iC4PeWA
Pavel Gabzdyl: Měsíc plný otazníků https://youtu.be/dm5Ws5yw3Rw
Hana Čížková: Země jako tepelný stroj – modely proudění v zemském plášti a jádře https://youtu.be/_rRHWXGDqB4
Petr Brož: Co odhalila mise InSight o nitru Marsu https://youtu.be/D8oGJIByU5s
Marie Běhounková: Ledové měsíce obřích planet https://youtu.be/revtLnt0-co
Jakub Velímský: O velkém magnetu zemském https://youtu.be/8k7uEn5mUMs
Vít Straka: Známí i neznámí dobyvatelé Měsíce aneb příběhy lidí, kteří sedlali lodě Apollo https://youtu.be/kmSgCnepTPI
Jan Špaček: Proč je Venuše žlutá a jak najít život na Marsu před příletem prvních astronautů https://youtu.be/s5BOFR69Svg
Michal Václavík: Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici ISS, 1. část https://youtu.be/WaTnpguFfeA
Michal Václavík: Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici ISS, 2. část https://youtu.be/LzwbPXkc-f8
Dan Černý: Šok! Američané na Měsíci opravdu přistáli! https://youtu.be/ysLQmdf8MIM
—
Noc Jurije Gagarina 2025
Před 64 lety započala éra pilotované kosmonautiky, ale současně i éra robotického výzkumu vesmíru! Kam jsme se dostali od dob prvních meziplanetárních sond a na jakých misích se dnes podílejí i čeští vědci a vědkyně? Nenechte si 12. 4. 2025 ujít sérii přednášek o výzkumu vesmíru na letošní Noci Jurije Gagarina. Čekají nás přednášky Martina Feruse, Ivany a Jana Ebrových, Davida Píši a Radky Kellnerové a společná diskuse.
Začínáme v 15:00 v sále Adély Kochanovské na FZU AV ČR (Pod Vodárenskou věží 3, Praha 😎. Akce je zdarma, prosíme ale o registraci: https://rezervace.fzu.cz/exkurze.offer/view-133/
Solar Orbiter: Když Slunce zkoumáme zblízka
Shrnutí by ChatGPT 4o
Slunce není jen světelný kotouč na obloze, ale extrémně aktivní hvězda, která ovlivňuje chod celé Sluneční soustavy – včetně života na Zemi. Co přesně se na jeho povrchu děje? Jak vzniká sluneční vítr? A jak se nám daří tato tajemství odhalovat?
David Píša z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR v přednášce přibližuje evropskou misi Solar Orbiter, která studuje Slunce z bezprostřední blízkosti. Je to jedna z nejambicióznějších sond Evropské kosmické agentury (ESA), a navíc s výraznou českou stopou.
Proč potřebujeme Slunce zkoumat?
Sluneční aktivita není jen zajímavá pro astronomy – její důsledky mohou zasáhnout i naši každodenní realitu: od výpadků družicové navigace a telekomunikací, přes poškození elektrických sítí, až po zdravotní rizika pro astronauty.
Solar Orbiter byl navržen tak, aby zkoumal sluneční vítr, magnetické pole Slunce, výrony koronální hmoty i složité jevy v oblasti tzv. heliosféry. Sonda se navíc postupně dostává nad sluneční póly, což dosud žádná jiná mise neumožnila v takovém detailu.
Česká věda ve vesmíru
Jak zdůrazňuje David Píša, české týmy se na této misi přímo podílejí. Vyvíjely a testovaly přístroje, podílely se na kalibracích i interpretaci dat. Solar Orbiter je tak i ukázkou toho, že česká věda má v kosmonautice důležité slovo – a to nejen jako dodavatel, ale i jako spolutvůrce vědeckého výzkumu.
Přednáška vysvětluje, jak se jednotlivá data sbírají, jaké výzvy přináší práce v extrémních podmínkách blízkosti Slunce a jak se tato data zpracovávají na Zemi. Důraz je kladen i na popularizační přístup – i složité koncepty jsou tu podány srozumitelně a poutavě.
Slunce jako laboratorní objekt
Sonda Solar Orbiter umožňuje pozorovat dění na Slunci tak podrobně, jak to nikdy předtím možné nebylo. Díky tomu může odpovědět na otázky, které dosud zůstávaly bez odpovědi – například jak vznikají sluneční erupce, jak se přenáší energie v plazmatu, nebo jak se mění magnetická aktivita v čase.
Celá mise je v přednášce zasazena do širšího kontextu výzkumu Slunce i budoucích misí. Solar Orbiter není jen jednorázovým projektem, ale součástí většího úsilí porozumět naší hvězdě – protože na ní závisí víc, než si obvykle uvědomujeme.