Dostupnost energie je klíčovým faktorem prosperity, ekonomického a společenského rozvoje, včetně postupného zmírňování chudoby a v neposlední řadě i ochrany životního prostředí a zvyšování kvality života obecně. V průběhu 21. století nevyhnutelně dojde k zásadním proměnám struktury energetiky. Je nutno omezit spotřebu fosilních paliv kvůli riziku globálních změn podnebí a vyčerpávání geologických zásob. Všechny dostupné studie a prognózy však očekávají během tohoto století výrazný nárůst energetických potřeb lidstva, zejména v doposud méně rozvinutých zemích.
Na kterou ze známých forem energie se tedy v několika příštích desetiletích soustředíme při uspokojování svých potřeb? Jednoduchá odpověď. Na všechny. Jinak to nepůjde. Energie totiž hraje v našem životě stále důležitější roli. I když to už skoro nevnímáme, bez ní by nebylo dostupné prakticky nic, co dnes považujeme za běžnou součást každodenního života, například pitná voda, potraviny, teplo pro naše obydlí, doprava, zdravotnictví. Energii však neumíme získat lacino a snadno. Každý z dnes dostupných zdrojů má své přednosti i nevýhody, zvláště pokud jde o oblast ochrany životního prostředí. Každý nový zdroj je drahý, vysoké náklady jsou třeba i pro udržování a modernizaci přenosových a distribučních soustav. Ať to bude cokoli, co si dnes dovedeme představit, nebude to ani levné, ani úplně čisté, a hlavně toho nebude pro naše rostoucí potřeby dost. Snadná řešení neexistují. Proto nelitujme investic do vzdělání a výzkumu, ty jsou naší nadějí do budoucna.
Dana Drábová se po ukončení studia na FJFI ČVUT (1985) se zpočátku zabývala problematikou přírodních zdrojů záření, po havárii jaderné elektrárny v Černobylu v dubnu 1986 problematikou související s monitorováním radiační situace, vnitřní kontaminace osob a otázkami souvisejícími s havarijní připraveností státu pro případ radiační havárie. Později se zapojila do řešení obecné problematiky ochrany před ionizujícím zářením a podílela se na přípravě právních předpisů v této oblasti. Od května 1996 pracovala jako ředitelka Státního ústavu radiační ochrany. Na základě rozhodnutí vlády ČR byla dne 1. 11. 1999 jmenována předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
