Základní rámec teorie deskové tektoniky byl zformulován ve druhé polovině šedesátých let 20. století na základě syntézy poznatků geologie a geofyziky a do té doby nedostupných dat z mapování oceánského dna. Tato teorie popisuje stavbu vnější vrstvy zemského tělesa, přibližně 100 km mocné litosféry, a její vývoj. Koncepce deskové tektoniky vysvětluje jak výskyt velmi dynamických procesů, jakými jsou zemětřesení a sopečné erupce, tak např. pohyb kontinentů, který je naopak pomalý, a lze ji využít i k pochopení vzniku velmi starých geologických jednotek, jakou je náš Český masív.
Aleš Špičák (*1955) studoval v letech 1974 – 1979 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na katedře užité geofyziky. Doktorát obhájil o čtyři později. Od roku 1986 je vědeckým pracovníkem Geofyzikálního ústavu AV ČR. Čtyři roky byl vedoucím seismického oddělení a v letech 1998 – 2007 byl v Geofyzikálním ústavu AV ČR ředitelem. Později zde působil jako vedoucí oddělení tektoniky a geodynamiky a od roku 2017 je opět ve funkci ředitele ústavu.
Místo konání: Budova Přírodovědecké fakulty UK, Viničná 7, posluchárna B7 zoologie, druhé patro přímo naproti hlavnímu schodišti
Po přednášce následuje posezení v restauraci Na Křižovatce (Uterus).
Nadcházející pátek 13. dubna se s Martinem Wihodou podíváme na úlohu Velké Moravy v dějinách českého státu.
