Přednáška se věnuje morální asymetrii v hodnocení rozhodnutí lidských a umělých aktérů (robotů, autonomních vozidel či AI), zejména v situacích ohrožení života. Výzkumy naznačují, že roboti bývají veřejností posuzováni přísněji než lidští aktéři, obzvlášť pokud jejich rozhodnutí odporují převládajícím morálním intuicím. Klíčovými faktory hodnocení jsou například složitost systému, schopnost komunikace či míra vnímané autonomie. Porozumění těmto mechanismům je zásadní pro tvorbu etických a právních pravidel, která budou řídit vývoj a nasazení umělé inteligence v praxi.
