Již první výsledky satelitního sledování větších ptačích druhů v 80tých a 90tých letech ukazovaly do té doby netušené detaily. Až s postupem elektronické miniaturizace se výzkum mohl zaměřit i na menší druhy. Po primárním rozkrývání tras tahových cest a zaměření na identifikaci problémových míst pro přežití se do popředí dostávají otázky rychlosti, výdrže a „lifetime“, ale i míry flexibility ve vztahu k měnícím se přírodním podmínkám. Masivní aplikace telemetrie je pak součástí projektů na záchranu světově kriticky ohrožených druhů a také zpětnou vazbou pro modifikace při suplementaci nebo reintrodukcích. Závěrem budou ukázány některé detaily z projektů, kterých jsem se zúčastnil. Jde o kriticky ohrožené druhy jako ibis skalni (Geronticus eremita), sup mrchožravý (Neophron percnopterus), volavka císařská (Ardea insignis) nebo lokálně ohrožené jako je drop obojkový (Chlamydotis undulata „houbara“) a chřástal polní (Crex crex) aj.
Lubomír Peške (*1948) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V letech 1972–1997 pracoval jako archeozoolog v Archeologickém ústavu (tehdy) ČSAV v Praze. Později se věnoval vývoji a aplikacím elektrotechnických prostředků (zvláště satelitní telemetrie) v zoologických projektech na poznání a záchranu světově ohrožených druhů v Evropě, Asii a Africe.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
