Od roku 2015 enormně narůstá počet sekvenovaných rostlin. A to nejen těch hospodářsky užitečných – známe již genomy řas, mechů, plavuní, kapradin – a díky tomu můžeme podrobně rekonstruovat evoluci jednotlivých genů, které se podílejí na vývoji rostlin, na jejich hormonální signalizaci a vůbec na všem, co dělá „rostlinu rostlinou“. Dnes máme možnosti, o kterých Darwin a jeho následovníci ani nesnili. Vydejme se tedy s jejich pomocí na cestu do dávné minulosti a podívejme se, co vše nám o původu rostlin dokáže říci dnešní buněčná biologie.
Pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývá buněčnou biologií rostlin a zejména bioinformatikou, tedy počítačovou analýzou genetických dat. Jeho hlavním zájmem je evoluce rostlinné signalizace, o které přednáší na UK. V nedávné době se podílel například na přečtení genomu řasy parožnatky, které bylo nezbytné pro studium dávné evoluce rostlin.
