Všechna videa byla pořízena a zpracována Ludvíkem Hájkem a Romanem Hegerem a publikována na YouTube kanále LLionTV, který byste rozhodně měli odebírat. Moc děkujeme za letitou neúnavnou spolupráci!
(videa postupně doplňujeme)
Záznamy přednášek z cyklu Pátečníci
Vojtěch Barták: Výhody a nevýhody jaderné energetiky
Jaroslav Kousal: Není vakuum jako vakuum
Viktor Černý: Počátky šíření anatomicky moderních lidí z Afriky
Miroslav Bárta: Ve stínu pyramid - nové objevy na pyramidovém poli v Abúsíru
Markéta Křížová: Velké předkolumbovské civilizace - otázky, záhady, nové objevy
Marek Orko Vácha: Desetiletí lidského genomu
-
Vojtěch Barták: Výhody a nevýhody jaderné energetiky
PEN klub, 19. února 2016 Přednáška zaměřená na technické, bezpečnostní, ekologické a v neposlední řadě ekonomické dopady jaderné energetiky. Přednáška si klade za cíl seznámit posluchače s nejpalčivějšími problémy spojenými se stavbou, provozováním a likvidací jaderně energetických zařízení. Vojtěch Barták se již více než deset let zajímá o problematiku jaderné energetiky. Po studiích na Fakultě strojní ČVUT nastoupil do Centra výzkumu Řež, kde se zabývá experimentálními zařízeními při reaktoru LVR-15, ať už se jedná o experimentální smyčky primárních okruhů pro reaktory 4. generace nebo o chladící okruhy pro budoucí experimentální zařízení ITERu . Výzkumná činnost Centra výzkumu Řež je zaměřena především na materiálové inženýrství a trvale udržitelnou energetiku. -
Jaroslav Kousal: Není vakuum jako vakuum
PEN klub, 12. února 2016 Ve sci-fi se vesmír často chová podle rozmaru autora. Velká libovůle panuje i v zacházení s vakuem. Jaké je ale ono "nic" ve skutečnosti? Dá se na oběžné dráze mluvit o aerodynamice? Kdy plyn přestane téct? Jaké nekaždodenní potíže způsobuje vakuum pozemské technice? Co dělá vakuum dostatečně "kosmickým"? Odpovědi dodá malý výlet do světa poněkud osamělých molekul. Jaroslav Kousal vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Zabývá se převážně fyzikou nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je velkým fanouškem kosmonautiky a příležitostně se ji snaží popularizovat. -
Viktor Černý: Počátky šíření anatomicky moderních lidí z Afriky
PEN klub, 5. února 2016 Paleoantropologické doklady svědčí o vzniku anatomicky moderního člověka ve východní Africe před 150 – 200 tisíci lety. Ke kolonizaci Eurasie došlo pravděpodobně ve dvou migračních vlnách, během kterých se naši afričtí předkové potkávali a mísili s tehdy vymírajícími neafrickými homininy, neandertálci a denisovci. Přednáška ukáže, že genetické stopy pravěkých migrací lze rekonstruovat také studiem genetické diverzity současných populací. Viktor Černý vystudoval biologickou antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a doktorát obhájil na Univerzitě Bordeaux ve Francii. Působí v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Zabývá se problematikou základního výzkumu a vývoje v biologické antropologii pravěku, zejména v oblasti populační genetiky a ekologie člověka. Spolupracuje s řadou domácích i zahraničních pracovišť na projektech evoluce člověka v Africe a Arábii. Sleduje rovněž vliv způsobu obživy na genetickou proměnlivost a strukturu. V této problematice vede bakalářské, magisterské a doktorské práce na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků. V roce 2006 mu vyšla kniha Lidé od Čadského jezera, ve které popisuje historii, přírodní podmínky a sociální vývoj v oblasti střední Afriky a to nejen prostřednictvím antropologie, ale i etnologie, archeologie, biologie, genetiky, lingvistiky a demografie. Čadské jezero ukazuje jako významný mezník kulturních vlivů a migračních proudů této části Afriky. -
Miroslav Bárta: Ve stínu pyramid - nové objevy na pyramidovém poli v Abúsíru
PEN klub, 29. ledna 2016 Přednáška se bude zabývat výsledky posledních výzkumů Českého egyptologického ústavu v Abúsíru. Jedná se o rozloehlou nekropoli z doby 3.-1. tis. př. Kr. Každoroční výzkumy ústavu přinášejí mnohé cenné informace o vývoji, kultuře a myšlenkovém bohatství civilizace na Nilu. Některé z nich, pocházející z 3. tis. př. Kr. budou diskutovány v rámci širšího historického kontextu v této přednášce. Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. je český egyptolog a archeolog. Od roku 2013 je ředitelem Českého egyptologického ústavu. Vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Po studiu egyptologie v Hamburku v roce 1997 obhájil doktorát a v roce 2009 byl jmenován profesorem. Zabývá se vývojem starověkých civilizací, vztahem člověka a přírodního prostředí a dlouhodobě též vývojem komplexních společností. Je vedoucím projektu Českého egyptologického ústavu pro archeologické a environmentální výzkumy v Egyptě a Súdánu. Jeho hlavním badatelským zájmem je období stavitelů pyramid za Staré říše. V Egyptě působí již od roku 1991, v letech 2002–2003 vedl první detailní satelitní mapování pyramidových polí. Od r. 2011 je držitele koncese pro výzkum pyramidového pole v Abúsíru. V minulosti vyučoval na vysokých školách v Berlíně a na University of Pennsylvania. V roce 2014 mu byl udělen W. K. Simpson chair na Americké Univerzitě v Káhiře. Získal řadu ocenění – například od švýcarské Nadace Schiff Giorgini, Amerického Albrightova ústavu v Jeruzalémě, stipendium Fulbrightovy komise, cenu rektora UK nebo cenu Bedřicha Hrozného. -
Markéta Křížová: Velké předkolumbovské civilizace - otázky, záhady, nové objevy
PEN klub, 15. ledna 2016 Pod slovy „Indiáni Střední a Jižní Ameriky“ si obvykle vybavíme Aztéky, Maye a Inky, nad jejichž vyspělou kulturou a propracovaným společenským řádem žasli již španělští dobyvatelé v 16. století. Tito Indiáni po sobě zanechali velkolepá kamenná města, umělecké předměty i řemeslné výrobky, a mnohé z jejich materiální a duchovní kultury dodnes ovlivňuje latinskoamerický životní styl. Jejich rozmachu ale předcházely tisícileté dějiny vzestupu a pádu indiánských států i vzájemného míšení a ovlivňování lokálních tradic. Přednáška představí některé problémy, které v současné době v souvislosti se studiem vyspělých předkolumbovských kultur řeší archeologové, historikové a antropologové, poukáže na zajímavé souvislosti a širší kontext archeologických „objevů“. Markéta Křížová (1974) vystudovala etnologii a historii na FF UK, působí jako docentka ve Středisku ibero-amerických studií FF UK. Zabývá se indiánskými kulturami Nového světa a koloniálními dějinami Ameriky, především vztahy původních obyvatel a Evropanů, formování synkretických kultur na území Nového světa, a také dopady setkání s americkou realitou na evropské vnímání sebe sama a evropskou vědu. Vydala odborné monografie Ideální město v divočině (2007, věnovaná katolickým a protestantským misiím na americkém území), Krvavé rituály Střední a Jižní Ameriky (2011, se Zuzanou Kostićovou a Sylvií Květinovou) a Otroctví v Novém světě v 16.-19. století (2013). -
Marek Orko Vácha: Desetiletí lidského genomu
PEN klub, 8. ledna 2016 Za posledních deset let se přečtení genomu člověka zlevnilo milionkrát, přičemž v dějinách ekonomie jsme se dosud nesetkali s žádnou službou či zbožím, u nichž bychom byli svědky něčeho podobného. Historie molekulární biologie se započala rokem 1953 odhalením šroubovicové struktury DNA, o půl století později vyústilo intenzivní bádání v kompletně osekvenovaný lidský genom. Ani s tím se však vědecké úsilí nespokojí, dalším cílem s výhledem asi na deset let je sekvenace genomů všech lidí na Zemi. V první části přednášky se vydáme za dobrodružstvím poznání, a podíváme se na závody mezi HGP a Celera Genomics, prozíravou Bermudskou deklaraci a spor o patentování genů. V druhé části potom navážeme výhledy do budoucnosti, firmou 23andMe a genetickým profilem, který si dnes může nechat udělat každý, a také si povíme o tom, jak znalost genomu pacientů ovlivní paradigma zdravotnictví. Marek Orko Vácha vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor molekulární biologie a genetika, teologii studoval v Olomouci a v Bruselu. V letech 1997 a 2000 se účastnil dvou výprav na Antarktidu. V roce 2002 žil šest měsíců v trapistickém klášteře Sept-Fons ve Francii. Je přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity. Je administrátorem ve farnosti Lechovice u Znojma. Na Fakultě sociálních studií v Brně vede seminář zaměřený na vztah křesťanství a ekologie. Publikuje v řadě odborných i populárních periodik, zabývá se tématy evoluční biologie a lékařské i environmentální etiky.
Záznamy z předávání Bludných balvanů
Předávání bludných balvanů za rok 2016
Předávání bludných balvanů za rok 2015
Předávání bludných balvanů za rok 2014
Předávání bludných balvanů za rok 2013
-
Předávání bludných balvanů za rok 2016
Strouhalova posluchárna, MFF UK, 24. března 2017 -
Předávání bludných balvanů za rok 2015
Strouhalova posluchárna, MFF UK, 1 dubna 2016 -
Předávání bludných balvanů za rok 2014
Strouhalova posluchárna, MFF UK, 27. března 2015 -
Předávání bludných balvanů za rok 2013
Strouhalova posluchárna, MFF UK, 28. března 2014
Záznamy přednášek z cyklu Věda kontra iracionalita
Zdeněk Opatrný - Zlatá rýže a 107 nobelistů
Jaroslav Zelenka - Hormeze: mezi jedem a lékem je rozdíl jen v podaném množství
Aneta Pierzynová - Placebo ve veterinární medicíně
Jiří Grygar - Pluto nemá chybu
Vítězslav Škorpík - Gravitační vlny: minulost a budoucnost výzkumu
Michal Švanda - Sluneční vrtochy a naše civilizace a kosmické počasí
Robin Kopecký - Evoluce, lidská mysl a nadpřirození aktéři
Tomáš Zábranský, Zdeněk Strnad - Fakta a mýty o léčbě konopím
Michal Marčišovský - Hledání nové fyziky - Urychlovač LHC a experiment ATLAS
Maroš Rudnay - Iracionalita a alternatívna medicína na Slovensku
Martin Škorpík - Vybrané problémy ochrany přírody v Česku
František Wald - Pád mrakodrapů Světového obchodního centra
Jiří Beneš - Alternativní medicína a medicína důkazů
Leoš Kyša - Věda jako nepřítel?
Antonín Pavlíček - Iracionalita na internetu
Miloš Dokulil - Výhledy do 21. století
Leoš Kyša - ECSO 2015 Londýn, Věra Nosková - Čeští skeptici
Zdeněk Opatrný - GM plodiny, včely, čmeláci, pesticidy
Emanuel Žďárský, Radka Pourová - Testování DNA
Věra Nosková a Jiří Grygar - Odkud kam
Lenka Příplatová - Evoluce vs. kreace
Radvan Bahbouh - Rosenthalův efekt
Jaroslav Mácha - Geneticky modifikované organismy
Marco Stella - Doba soumraku darwinismu a „chytrých“ zvířat (1880 -1920)
Leoš Kyša - Záhada vnímání informací bez zraku
Vladimír Bencko - Očkovat či neočkovat?
Tomáš Cikrt - Iracionalita užívání léků
Jelena L. Příplatová - Jsme loutky v rukou parazitů?
Oldřich Vinař - Placebo jako znak
Jiří Grygar - Země pod údery meteoritické artilerie
Jaroslav Max Kašparů - Putování do Balvanovy duše aneb zhasínání lamp
Peter Zamarovský - Mýtus nekonečna
Jaroslav Hořejší - Fikce, bludy, dogmata, mýty
-
Zdeněk Opatrný - Zlatá rýže a 107 nobelistů
Akademie věd ČR, 19. dubna 2017 -
Jaroslav Zelenka - Hormeze: mezi jedem a lékem je rozdíl jen v podaném množství
Akademie věd ČR, 15. března 2017 -
Aneta Pierzynová - Placebo ve veterinární medicíně
Akademie věd ČR, 15. února 2017 -
Jiří Grygar - Pluto nemá chybu
Akademie věd ČR, 18. ledna 2017 -
Vítězslav Škorpík - Gravitační vlny: minulost a budoucnost výzkumu
Akademie věd ČR, 21. prosince 2016 -
Michal Švanda - Sluneční vrtochy a naše civilizace a kosmické počasí
Akademie věd ČR, 23. listopadu 2016 -
Robin Kopecký - Evoluce, lidská mysl a nadpřirození aktéři
Akademie věd ČR, 19. října 2016 -
Tomáš Zábranský, Zdeněk Strnad - Fakta a mýty o léčbě konopím
Akademie věd ČR, 21. září 2016 -
Michal Marčišovský - Hledání nové fyziky - Urychlovač LHC a experiment ATLAS
Akademie věd ČR, 18. května 2016 -
Maroš Rudnay - Iracionalita a alternatívna medicína na Slovensku
Akademie věd ČR, 20. dubna 2016 -
Martin Škorpík - Vybrané problémy ochrany přírody v Česku
Akademie věd ČR, 16. března 2016 -
František Wald - Pád mrakodrapů Světového obchodního centra
Akademie věd ČR, 16. února 2016 -
Jiří Beneš - Alternativní medicína a medicína důkazů
Akademie věd ČR, 20. ledna 2016 -
Leoš Kyša - Věda jako nepřítel?
Akademie věd ČR, 16. prosince 2015 -
Antonín Pavlíček - Iracionalita na internetu
Akademie věd ČR, 18. listopadu 2015 -
Miloš Dokulil - Výhledy do 21. století
Akademie věd ČR, 21. října 2015 -
Leoš Kyša - ECSO 2015 Londýn, Věra Nosková - Čeští skeptici
Akademie věd ČR, 16. září 2015 -
Zdeněk Opatrný - GM plodiny, včely, čmeláci, pesticidy
Akademie věd ČR, 13. května 2015 -
Emanuel Žďárský, Radka Pourová - Testování DNA
Akademie věd ČR, 15. dubna 2015 -
Věra Nosková a Jiří Grygar - Odkud kam
Akademie věd ČR, 18. března 2015 -
Lenka Příplatová - Evoluce vs. kreace
Akademie věd ČR, 18. února 2015 -
Radvan Bahbouh - Rosenthalův efekt
Akademie věd ČR, 21. ledna 2015 -
Jaroslav Mácha - Geneticky modifikované organismy
Akademie věd ČR, 19. listopadu 2014 -
Marco Stella - Doba soumraku darwinismu a „chytrých“ zvířat (1880 -1920)
Akademie věd ČR, 15. října 2014 -
Leoš Kyša - Záhada vnímání informací bez zraku
Akademie věd ČR, 17. září 2014 -
Vladimír Bencko - Očkovat či neočkovat?
Akademie věd ČR, 21. května 2014 -
Tomáš Cikrt - Iracionalita užívání léků
Akademie věd ČR, 16. dubna 2014 -
Jelena L. Příplatová - Jsme loutky v rukou parazitů?
Akademie věd ČR, 19. března 2014 -
Oldřich Vinař - Placebo jako znak
Akademie věd ČR, 19. února 2014 -
Jiří Grygar - Země pod údery meteoritické artilerie
Akademie věd ČR, 15. ledna 2014 -
Jaroslav Max Kašparů - Putování do Balvanovy duše aneb zhasínání lamp
Akademie věd ČR, 11. prosince 2013 -
Peter Zamarovský - Mýtus nekonečna
Akademie věd ČR, 20. listopadu 2013 -
Jaroslav Hořejší - Fikce, bludy, dogmata, mýty
Akademie věd ČR, 16. října 2013